František Zabloudil
Víte, co je to atomový tah? Je to tah, po kterém soupeř už nemá záchranu. Tak to alespoň před více než třiceti lety napsal v šachové hlídce tehdejší PRÁCE mistr František Pithart. Princip pak dokumentoval partií dvou amerických hráčů v korespondenčním přeboru USA:
Felner - Bancroft
1. e4 e5 2. Jf3 Jc6 3. Sc4 Sc5 4. c3 Jf6 5. d4 ed4 6. cd4 Sb4 7.
Jc3 0-0? 8. e5 Je4 9. 0-0 Jc3 10. bc3 Sc3 11. Jg5! Sa1 12. Dh5 h6 13. Jf7
Vf7 14. Df7 Kh8 a nyní přišel ten atomový tah:

Možná ten atomový tah nikoho moc nevzal. Na korespondenční partii hrál černý mimořádně slabě a bílý toho ani moc nepotřeboval. Za slabou hru soupeře ale vítěz nemůže. Tento druh tahu vynikne daleko víc v opačném případě, když totiž máme partii takřka stoprocentně prohranou a on nám ji pomůže zachránit. Zremízovat, či dokonce vyhrát. Dovolím si uvést dvě partie z vlastní praxe:
Zabloudil - Zátopek (nemá nic společného se slavným běžcem)
Hráno 9. 2. 1972 v 1. kole táborského okresního přeboru
1. d4 d5 2. c4 e6 3. Jc3 Jf6 4. Sg5 Jbd7 5. e3 c6 6. Jf3 Da5 7.
Dc2 Partie se hrála zhruba rok poté, co jsem po mnohaleté přestávce
opět začal hrát šachy. Myslím, že jsem ani nevěděl, že se hraje systém
Cambridge-Springs, natož abych věděl, co proti němu hrát. Sb4 8. Sf6
Jf6 9. a3 Je4 10. Vc1 Sc3 11. bc3 Da3 Lacino přišel bílý o pěšce. 12.
Sd3 Jf6 13. 0-0 0-0 14. c5 Da5 15. Je5 h6? 16. Kh1 Dc7 17. g4!? To
je samozřejmě šturmovština, ale co má bílý hrát? Má čekat, až černý rozhýbá
své dámské křídlo? Navíc má pěšce méně... Jd7 18. f4 Je5 19. fe5 De7
20. Df2 b6 21. Vg1 bc5 Snad g5, i když černý král by pak byl hodně
odkopaný. 22. g5 hg5 23. h4 c4 24. Sb1 f6 Snaha o průduch pro krále.
25. hg5 Kf7 Černý král prchá do bezpečí. Kdyby se mu to podařilo, asi
by časem vyhrál na volného a-pěšce. Leč král neuteče, atomový tah mu to
nedovolí.

Ani zde, přísně vzato, není atomový tah tím, čím by měl být. I prostřední šachista pozná, že ten 26. tah byl hrán spíš pro diváky. Pozice šla řešit bez efektu a stejně kvalitně. Nicméně po přestálém trápení může takový tah zafungovat jako dobrá relaxace...
Následující partie se odehrála v tehdejším KP I. třídy v zápase Blatná
- VS Tábor dne 19. 12. 1987:
Hurťák - Zabloudil
1. d4 e6 2. c4 f5 3. Jc3 Jf6 4. g3 Se7 5. Sg2 0-0 6. Jf3 d6 7. 0-0
c6 8. Dc2 d5 Přechod do stonewalové výstavby je zde minimálně ztráta
času. 9. Je5 Jbd7 10. cd5 ed5 11. Jd3 Je4 Jen zdánlivě se černému
ulevilo. 12. f3 Jc3 13. bc3 h6 Ve všech třech zde uvedených partiích
hrál černý tento tah. V prvních dvou na něj dojel, v této málem taky...
14.
Jf4 Jf6 15. Jg6 Vf7 16. e4! Teď bílý černou pozici rozebere.
fe4
17. fe4 de4 18. Se4 Je4 19. Vf7 Kf7 20. De4 Sf6 21. Sa3 Da5 22. Jh8
Kg8 23. De8 Kh7 24. Ve1

Atomový tah (zůstaneme-li u tohoto nepříliš povedeného názvu) není tah, kterým by vrcholila geniální kombinace, takovému tahu já říkám špunt, špunt za dobrou hru. Je to spíš tah, který vás napadne v zoufalství, když už skoro nevíte kudy kam. Třeba jen vteřinu před tím, něž se rozhodnete partii vzdát. A věřte, že gratulace vašich týmových kolegů pak chutnají ještě více.
Přeju všem totálně prohraným, aby včas našli svůj atomový tah. Pravda,
stane se to jen zřídka. Obvykle v době, kdy si naše milá bohyně Caissa
na chvilku zchrupne. Jinak totiž zastává ortodoxní nazor, že kdo špatně
hraje, má i špatně skončit.