Kdys zloději pobíhali,
Slušné okrádali,
Draci našli řešení,
Když k nim zloději dokočovali,
u hory WUŘT.
Bylo to jak buřt.

Dračím drápem prsty zlodějům ulámali,
Pak rucem zlodějům usekali,
Pak na kůl napíchli,
Střeva ven vylítli,
Ohněm svým opalovali,
Dračím drábem rozvírali,
když upekli
tak zblajzli je,
Ó to byla bašta ómíje.
Zlo tak porazí,
Dobro ven vyrazí.

Protože kdysi se to stalo u hory WUŘT,
Na paměť této metody opékaní masa
začali tomu říkat wuřt,
V jiných zemích to napodobovali grilovačkou i z jiného masa,
ale zkomolili to na buřt.
Radostí se nad tím plesá.

Protože dračími drápy zloděje na kůlu nařezali,
pěkně je pak propékali,
ostatní je v potom napodobovali,
proto dnes buřty se nad ohněm rozřezají.
Tak vznikli buřty ómíje.
Lahůdka k ohni ómíje.